Home

Pivovar

Náš sládek doporučuje

Pivo Riegrovka

Přečtěte si krátký příběh

  • 11° Echt hořká

    Světlé spodně kvašené pivo plzeňského typu, charakteristické výraznou hořkostí díky několikanásobnému chmelení různými odrůdami chmele.

  • 12° Riegrovka

    Světlý spodně kvašený ležák vyrobený klasickou technologií dekokčního rmutování, vařený ze dvou druhů sladu, z nichž ten bavorský dodává pivu plnou chuť a tmavší zlatou barvu. Použity byly nejkvalitnější české odrůdy chmele, význačné svým aroma a vyšším podílem hořkých kyselin.

  • 11° Vídeňský ležák

    Spodně kvašený ležák polotmavé barvy s nasládlou chutí díky vídeňskému sladu.

  • 14° Chinook IPA

    Tmavý svrchně kvašený speciál, chuť nasládlá s ovocnými tóny.

  • 13° Krvavý pomeranč

    Spodně kvašený ovocný speciál, který má příchuť a aroma po pomerančích, je osvěžující a sladší.

  • 13° Višňový speciál

    Spodně kvašené speciální pivo, které kromě klasického sladového a chmelového charakteru piva vyniká také sladkým aroma a chutí po ovoci. Pivo je podávané vždy s višní.

  • 14° Amarillo APA

    světlý svrchně kvašený speciál s jemnými květinovými tóny

  • Cyklistická 10°

    Spodně kvašené světlé výčepní pivo s nižším procentem alkoholu; díky pěti druhům použitého sladu však vyniká plnou chutí navzdory nízké stupňovistosti.

  • Rubínový speciál 12°

    Polotmavé spodně kvašené speciální pivo typické svou červenou barvou díky karamelovému a melanoidnímu sladu. Výrazně sladové pivo s mírnou hořkostí.

  • Pšeničná 13°

    Svrchně kvašené pivo vařené infúzní metodou rmutovacího procesu, kromě ječného sladu obsahuje také vysoký podíl sladované pšenice. Díky svrchnímu kvašení má pivo nakyslou chuť a ovocné esterové tóny.


Šrotování sladu

Slad se vyrábí sladováním různých druhů obilovin. V našem pivovaru používáme nejčastěji slad z jarního ječmene, dále pšeničný slad nebo slad žitný. Díky šrotování získáme přístup k extraktivním látkám, které zrno obsahuje.

Vystírání a rmutování

Sladový šrot se smíchá ve varně s vodou při teplotě cca 36 °C. Této fázi se říká vystírání. Teplota se dále zvedá na 52 °C, kdy dochází ke štěpení bílkovin a mazovatění škrobu. Na dalším postupu záleží v závislosti na vyráběném druhu piva.

Infúzní způsob rmutování využíváme pro svrchně kvašená piva (pšeničná nebo „ejly“). Při tomto procesu se celé dílo přivádí k cukrotvorným teplotám pohromadě. Cukrotvorné teploty jsou důležité pro štěpení škrobu na zkvasitelné (maltosa) a nezkvasitelné cukry. Ty později určují podíl extraktu původní mladiny (EPM) čili stupňovitost piva.

Pro spodně kvašená piva (výčepní, ležáky a piva speciální) se používá dekokční rmutování. Zde se vždy odebere část díla (1/3), která se zvlášť přivádí na dané teploty postupně až k varu a poté se vrací ke zbytku díla. Tím se teplota celého objemu zvedne na příslušnou cukrotvornou teplotu. Většinou se piva vaří na 2 rmuty, u nás však například výčepní piva (polotmavá Cyklistická 10° a světlý Maratonec 10°) rmutujeme natřikrát, díky tomu má pivo plnou chuť navzdory nízké stupňovitosti.

Scezování

Po ukončení rmutování máme veškeré dílo ve scezovací kádi, která je na dně vybavena síty, přes která se pivo scezuje zpět do varny. Čirá tekutina, která je již zfiltrovaná a obsahuje většinu extraktivních látek ze sladu, se nazývá sladina. Odpad, který zbyde po scezování v kádi, se nazývá mláto. Dá se využít ke krmným účelům pro hospodářská zvířata, ale také ve stavebnictví nebo v pekařství do těst.

Chmelovar

Sladina se v mladinovém kotli přivádí do varu. Poté se v několika várkách přidává chmel. Většinou je celková várka rozdělena na 3 části a chmelovar trvá 90 minut. Díky vaření se do piva převedou hořké kyseliny z chmele, které jsou zodpovědné za hořkou chuť piva, ale působí částečně také jako konzervační prostředek.

Po ukončení chmelovaru se mladina (mladé pivo) prudce rozvíří a nechá odpočinout, aby se hladina ustálila. Dojde k usazení veškerých kalů a zbytků chmele na dno kotle. Poté může být mladina přečerpána do spilky. Po cestě je zchlazena na zákvasnou teplotu.

Kvašení

Pivo kvasí ve spilce díky speciálnímu kmenu pivovarských kvasinek. Podle typu kvašení rozeznáváme svrchní a spodní kvasnice. Při hlavním kvašení dochází ke zkvašování cukru na ethanol (alkohol) a tento proces trvá asi 10 dní. Druhá fáze kvašení se odehrává v uzavřeném ležáckém tanku, kde se sytí oxidem uhličitým, který mu dodá říz. Délka dokvašování a teplota má rozhodující vliv na výslednou chuť piva – především říz a pěnivost. Zhruba po 5 týdnech je pivo zralé a může jít na čep, ať už rovnou z ležáckých tanků nebo KEG sudů